Ten prostor mezi „už ne“ a „ještě ne“

Není to velké rozhodnutí.
Není to změna, kterou by člověk hned sdílel.
Je to jen tichý prostor mezi „už ne“ a „ještě ne“.
A právě ten prostor má zvláštní energii.

📍 Není v něm tlak.
📍 Není v něm spěch.
📍 Je v něm prostor nadechnout se a znovu se potkat sám se sebou.
📍 Období, kdy se staré už rozpadá, ale nové ještě není hotové.

A i když to může působit nejistě, je to jedno z nejdůležitějších období vůbec.
Protože právě tady se dějí věci, které nejsou vidět:
📍 ujasňuji si, co chci a co už ne
📍 třídím si energii
📍 vracím se k tomu, co je pro mě opravdu důležité
📍 a znovu se učí slyšet sama sebe.

V posledních týdnech si víc všímám jednoduchých věcí.
Pohybu, který uklidní.
Ticha, které mi dá hlavu dohromady.
Malých každodenních rituálů, které mě drží v přítomnosti.

A uvědomila jsem si jednu věc, že někdy stačí dát si prostor, aby mohla přijít.
Ten meziprostor není prázdno.
Je to příprava.

Ne navenek, ale uvnitř.
A někdy je dobré v něm chvíli jen tak zůstat ..... Vlastně si to užívám.